As Children

5. července 2011 v 20:29 | Tezzie |  Jednodílné povídky





Vždy jsem měla jeden sen. Vrátit se do dětství. Být ta neposlušná a dětinská dvanáctiletá holka, co s nejlepší kamarádkou řeší jejich idoly a trapasy slavných popstár. Jenže to všechno už je dávno pryč. Se smrtí rodičů zmizelo i to sladké dětství.
Musela jsem se přestěhovat k tetě do New Yorku, a všechen poklidný život zmizel.
Teta Richie mě brala jako někoho navíc a někoho kdo do její rodiny nepatří, ale i přesto se o mě starala. Teta byla už docela hodně stará, a po dvou letech co jsem u ní bydlela, tak zemřela na infarkt. Strýček Paul byl tak hodný a postaral se sám nejen o mě, ale i o Sarah a Mickyho, bohužel, nestaral se o nás moc dlouho, protože měl bouračku tři měsíce po tetině smrti když jel ráno po noční domů z práce.
Sarah i Micky šli do dětského domova, jediné mě se ujala babička s dědečkem. Problém byl v tom, že spratka jako mě neměl nikdo rád a proto se ke mě nikdo nechoval moc hezky. Ikdyž jsem byla potichu, tak mi to vždy vadilo. Babička i děda mě vždy přehlíželi, a tehdy, když už to bylo vážně k nevydržení jsem utekla.
Byla jsem bez ničeho, sama. Co myslíte, že se stane s třináctiletou holkou, která je osamělá, bez pomoci, pod mostem? Potkala jsem Roberta. Byl to drogový deeler, zajistil mi bydlení u něj, a ukázal mi svět drog. V tom světě bylo vše růžové, jenže časem se všechno začlo projevovat a mě malé dávky nestačily. A drogy nebyly vše. Začala jsem kouřit a pít.
Kdo by mi věřil, že jsem byla někdy někdo, kdo má obyčejný život jako každý jiný člověk? Má touha po dětství nebyla nikdy tolik silná. Chtěla jsem být jako dítě. Ne. Chtěla jsem být dítě. Jenže teď už bylo příliš pozdě na to, abych vše změnila. Už jsem se rozhodla. Píchla jsem di velkou dávku něčeho, co mě do pár sekund usmrtí. Tenhle život neměl cenu, a já doufám, že alespoň po smrti najdu klid a budu jako dítě.
Zbývalo mi několik sekund do osvobození od tohohle zatraceného života, v tom vtrhl do místnosti Robert a začal něco křičet, ale já ho už neslyšela. Poslední, co jsem ucítila bylo, jak jsem byla v jeho náruči. Poté, jsem už spatřila tmu a byla konečně ve snu, dítětem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama